JAK DODRŽUJEME OZNAČOVÁNÍ MATERIÁLOVÉHO SLOŽENÍ ODĚVŮ
Označování materiálového složení oděvů je jednoznačnou povinností všech výrobců a prodejců oděvů.
Povinnost označovat výrobky materiálovým složením je stanovena zákonem č. 634/1992 Sb., v platném znění. Jakým způsobem mají být údaji o složení materiálu výrobky označovány stanovuje Nařízení Evropského Parlamentu a Rady č. 1007/2011 o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků.
Druh materiálu musí být popsán celým českým názvem textilního materiálu. Uvedení označení jenom zkratkou nebo obchodním názvem vlákna se nepřipouští. Pro údaje o materiálovém složení se na označeních textilních výrobků používají výhradně názvy textilních vláken uvedené v příloze I. uvedené normy. Používání názvů uvedených v příloze I je omezeno na textilní vlákna odpovídající popisu obsaženému v uvedené příloze. Textilní výrobky se označují názvem a procentním hmotnostním podílem všech druhů vláken, které jsou obsaženy ve výrobku, a to vždy v sestupném pořadí.
Příklad správného označení vypadá u oděvů LaJuPe například následovně:
Bavlna 100%
Bavlna 97% / Elastan 3%
Bavlna 65% / Polyester 33% / Elastan 2%
Jako 100% čistý – označený „pouze z“ (tj. složený z jednoho materiálu) lze označit textilní výrobek, který je složený výhradně ze stejných vláken. Textilní výrobek obsahující do 2 % hmotnostních cizích vláken lze označit stejně, pokud množství příměsi je opodstatněné jako technicky nezbytné. Pakliže výrobek prošel procesem mykání, lze takto označovat i výrobky obsahující do 5 % hmotnostních cizích vláken za stejných podmínek.
Výrazem „jiná vlákna“ lze označit jenom vlákna, která tvoří jednotlivě do 5 % celkové hmotnosti textilního výrobku, popř. druhy vláken, které tvoří dohromady do 15 % celkové hmotnosti textilního výrobku, to vše za předpokladu, že je nelze v době výroby snadno určit.
Textilní výrobky složené ze dvou nebo více textilních částí, obsahující rozdílné druhy textilních vláken, musí nést označení, na němž je uveden obsah textilních vláken v každé části. Neplatí to, pouze pokud tyto části netvoří hlavní podšívku nebo tyto části tvoří méně než 30 % celkové hmotnosti textilního výrobku. Když dva nebo více textilních výrobků mají stejný obsah vláken a představují jednu jednotku, mohou nést pouze jedno označení.
Ačkoli bychom mohli použít výše uvedených definic a například u pružného nápletu v pase neudávat jeho složení, jdeme dál. Na všívaných cedulkách proto najdete i kompletní složení těchto textilních součástí.
V příloze č. 1 vyhlášky Nařízení 1007 je uveden přehled názvů jednotlivých druhů textilních vláken a jejich popis.